Blog

„Pojďme jakoby odejít od tématu!“ – a jiné „epidemie“ módních slov a slovních spojení

25.2.2013 | Marie Hádková, vyučující na MUP Praha a PF UJEP

Stejně jako zažíváme a více či méně úspěšně překonáváme různé epidemie postihující zdraví člověka, tak se čas od času musíme vyrovnávat i s různými zlozvyky a nešvary, které jako epidemie napadají naše vyjadřování. Těmito zlozvyky máme na mysli především módní slova či módní slovní obraty a spojení slov, které se rozšiřují především v mluvené komunikaci (a následně i v tzv. zapisované komunikaci na internetu).

 

Jejich frekvence je taková, že se stanou nápadnými. Právě četnost jejich výskytu vyvolává u komunikačních partnerů osob, které módních slov či slovních spojení hojně užívají, nutnost vyhranit se vůči tomuto způsobu reflexe objektivní či subjektivní reality. Použije-li totiž náš komunikační partner neočekávaný výraz, používá-li ve vysoké míře určité slovo či pozorujeme-li v komunikaci jiných osob námi neočekávaný jazykový prostředek či formu či vysokou frekvenci některého jazykového prostředku, registrujeme to a hodnotíme, protože jde o řečové chování pro nás v daném okamžiku příznakové. Účastníci komunikace (ale i její pozorovatelé, což je v souvislosti s tématem našeho zamyšlení podstatné) zažívají, spoluvytvářejí nebo prostě registrují v pragmatickém slova smyslu komunikační úspěšnost, nebo naopak neúspěšnost určitého řečového chování, resp. chování vůbec. – Hodnotí je pozitivně, nebo negativně. Berou si z něj příklad. Odmítají je. Parodují je. Diskvalifikují, či glorifikují jeho nositele. To, zda se použitím určitého slova či slovního spojení nechá tzv. běžný uživatel jazyka inspirovat, souvisí s hodnocenou komunikační situací a s postojem k nositeli onoho příznakového komunikačního chování. Je-li nositel úspěšný, je-li vlivný či je-li to tzv. profesionální uživatel jazyka (např. moderátor, novinář, učitel), zřejmě se jím určitá skupina těchto mluvčích inspirovat nechá. Jiná je ale odmítne (viz vyjádření našeho postoje výše), další je bude parodovat.

Čtenáře na tomto místě nejspíše napadá otázka, které z módních výrazů a slovních spojení, s nimiž se aktuálně setkáváme častěji, si zaslouží negativní hodnocení a které by uživatel jazyka usilující o kultivované vyjadřování přijmout neměl.

Zdá se, že za svým zenitem je epidemie obratu je to o něčem, je to o něčem jiném, obratu prosazujícího se pod vlivem angličtiny a majícího ovšem oporu v češtině po slovesech dicendi (slovesech mluvení) apod., např. hovořit o něčem, hovor o něčem, debatovat o něčem, debata o něčem, povídat si o něčem a od toho i povídka o něčem, mluvit o něčem nebo ne zcela korektně a ve všech kontextech přijatelně i bavit se o něčem. Stále přetrvává obliba jsem za to rád(a), obratu nejspíše vzniklého propojením jsem tomu rád(a) a jsem vděčen/vděčna za něco. A je možné, že analytické tvoření budoucího času a rozkazovacího způsobu od dokonavých sloves typu zítra se budeme soustředit na … a pojďme se soustředit místo náležitého zítra se soustředíme na …  a soustřeďme se se z infekce stane jevem chronickým, protože toto tvoření je pro běžného uživatele jazyka pohodlnější a automatičtější a má oporu ve stávajícím systému jazyka v analytickém tvoření budoucího času u sloves nedokonavých (budeme psát, budeme jednat atd.).

Důvody, jež mluvčí svedou k napodobování řečového chování, které je zprvu sice překvapí, ale které vyhodnotí jako typické pro určitou sociální skupinu, s níž si přejí být spojováni, lze hledat jak v samotném systému jazyka, tak v interpretovatelnosti obsahů sdělení, tj. v rovině pragmatické.

Soudíme, že příčinou podle našeho názoru již téměř analytického tvoření rozkazovacího způsobu pro 1. os. mn. čísla, tj. např. pojďme si položit otázku, pojďme se věnovat jiné kauze, pojďme otevřít debatu, či dokonce dosti absurdně působící pojďme odejít od tématu, pojďme přejít k jinému tématu, pojďme se zastavit u tohoto momentu apod., je patrně neznalost správného tvaru či fatální podobnost dvou tvarů, ba dokonce jejich homonymie (např. Odejděme! x … odejdeme.; Čtěme…! x Čteme… .; Pečme! x Pečeme.; Podepřeme… ! a Podepřeme… .; Zavřeme…! a Zavřeme…. apod.). Někdy může hrát roli i subjektivně pociťovaná nelibozvučnost či artikulační komplikovanost slova, např. shrňme, oddělme, uvědomme si. Příčiny uplatňování sémanticky již téměř vyprázdněného pojďme, které začíná fungovat jen jako gramatický signál imperativu v 1. os. mn. č. (srov. např. výše uváděné pojďme odejít od tématu), můžeme ovšem nacházet i v rovině pragmatické. – Mluvčí chce svého komunikačního partnera ujistit o jejich vzájemné spolupráci, sounáležitosti; chce podtrhnout společný cíl, vyzvat ke společnému řešení apod.

Zřejmě rovněž v rovině pragmatické nacházíme příčiny dnes tak oblíbeného jakoby – srov. následující příklady: Je to nová jakoby myšlenka. Podle mého to byla jakoby nehoda. Přijela jakoby moje matka. Záměrně svůj soud nevynášíme absolutně (vysvětlení neposkytuje jen rovina pragmatická). Mnozí totiž mluvčí používají jakoby neuvědoměle a je u nich tedy slovem bez vlivu na sdělované, klasickým slovem výplňkovým či plevelným, podobně jako dříve tolik parodované vole. K ukázkám tohoto bezděčného užití řadíme např.: Já se chci jakoby zeptat … (autor se ale ptát chce). Volili ho jakoby lidé, kteří jakoby chtěli jakoby nějakou změnu. Byl jste jakoby můj vzor, protože … (vzorem byl pro autora skutečně). My ty vlasy jakoby nabarvíme, aby … (kadeřnice míní vskutku barvení vlasů, ne jen přeliv). Užije-li mluvčí jakoby záměrně (např. Působilo to na mě jakoby zlaté.), chce komunikačnímu partnerovi ukázat ochotu ke kompromisu, snahu domluvit se, jistou míru připravenosti k ústupkům, k vyjednávání, nebo naopak snahu ukázat, že nikomu nechce vnucovat svůj názor, že netrvá na svém hodnocení bezvýhradně. Může to tedy být projev jak nejistoty, tak skutečné či předstírané submisivity.

            Závěrem… pojďme se tak nějak vrátit jaksi na začátek, jak se zejména za minulého režimu říkávalo. Pominulo tak nějak i jaksi, doufejme, že i jakoby se vrátí do svých kolejí, protože nikdy nikde nikdo s nikým a o ničem nekomunikuje jen jakoby.

Komentáře

Článek nemá žádné komentáře. Napište první komentář právě vy!

Napište svůj komentář

*nebude zveřejněn
Email není validní.
 
Odeslat

Kontakty

E-mail: info@mediapodlupou.cz

Napište nám

Nesprávný formát emailové adresy.
Zpráva odeslána. Chyba při odesílání.

Sledujte nás na Facebooku

Sledujte náš Twitter

Twitter @mediapodlupou